Kostel Nalezení svatého Kříže v Liberci je římskokatolický kostel a poutní místo, které je chráněno jako kulturní památka.
Historie
Interiér kostela Nalezení sv. Kříže
V srpnu roku 1680 vypukla v Liberci epidemie moru, která si vyžádala na 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých nebyl městský hřbitov dostačující. Bylo vybudováno nové pohřebiště a při něm pak menší kostel. Autorem byl pražský stavitel italského původu M.A. Canevalle, který symbolicky zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě sv. Kříži byl kostel zasvěcen. Pod vedením stavitele J.J. Kuntze proběhla v letech 1753-1756 rozsáhlá přestavba, po které kostel vzhledově připomíná chrám v Hejnicích a nyní představuje nejcennější barokní stavbu Liberce. Kostel slouží také jako poutní místo. Zajímavá je historie dřevěné sochy piety Matky Boží Bolestné, která je umístěna na hlavním oltáři. Tato dřevěná Pieta představuje Pannu Marii sedící s Kristovým tělem pod křížem. Na prsou Panny Marie jsou vyobrazeny tři žitné klasy, v nichž je vetknutý meč, symbol utrpení. Původně byla zhotovena roku 1506 pro některý londýnský kostel. Za anglického krále Jindřicha VIII., kdy byly rušeny výzdoby kostelů, vhodili údajně v roce 1538 sošku do Temže. Tu posléze vylovil jistý kupec a ukryl ji ve svém domě. Soška putovala z místa na místo a po dokončení nové svatyně sv. Kříže se dostala do Liberce. Obliba této sochy Piety byla veliká a počet poutníků se stále zvyšoval. V roce 1752 bylo u svatého přijímání 10 021 poutníků. Zbožní poutníci začali umisťovat do kostela mnoho votivních darů za vyslyšení modliteb. Podle nařízení císaře Josefa II. byly však poutě nejdříve omezeny, a nakonec zcela zrušeny. Poslední velká pouť se zde konala roku 1781. Později se kostel stal filiálním a sloužil zejména pro svatby a pohřby. Od roku 1808 byly pouti opět obnoveny, ovšem již nikdy nedosáhly takového rozsahu. Zajímavá je jistě i skutečnost, že právě v kostele sv. Kříže byla roku 1759 zřízena první veřejná knihovna v Liberci. Zásluhu na tom měl především Anton Kopsch, který financoval i bohatou výzdobu kostela. Cenná umělecká díla zůstala zachována až do dnešních dnů. Nejvzácnější z nich je výše zmíněná soška Matky Boží. Samotný kostel je mistrovským dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky.
Morový sloup
Morový sloup v barokní zahradě
V zahradě kostela je umístěn morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna postavený jako poděkování za záchranu před morem roku 1680. Morový sloup původně stával na dnešním Sokolovském náměstí, až při jeho přestavbě byl přemístěn ke kostelu Nalezení sv. Kříže. Sloup je zdoben sochami světců sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Panny Marie. Památku v roce 2018 opravil restaurátor Radomil Šolc.
Křížová cesta
Kolem sloupu je křížová cesta s obrazy J. Führicha z roku 1760, kterou tvoří čtrnáct výklenkových kapliček s obrazy původně malovanými na dřevě. Když bylo o necelých sto let později upravováno okolí kostela, byly obrazy na dřevě nahrazeny obrazy na plechu. Tyto byly kvůli poškození vystřídány obrazy měděnými. Dne 8. září 1888 byla křížová cesta posvěcena. V roce 1982 se poškozené obrazy opět dočkaly obnovy, tentokrát od Petra Hartiga.
Kaple Božího hrobu
Poslední místní cenností je Kaple Božího hrobu z roku 1772 stojící v rohu zahrady. Vznikla jako kopie kapličky z Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Kaple byla dlouhá léta v havarijním stavu. V roce 2020 prošla kompletní přestavbou a nyní z dálky září novotou.
