Rumburk

Rumburská Loreta se sochou Černé madony loretánské je významným mariánským poutním místem severních Čech. Po jeho násilném zrušení je Loreta ve správě Římskokatolické farnosti. Od roku 1964 je loretánský areál kulturní památkou. V roce 1996 zahájila Římskokatolická farnost celkovou stavební obnovu areálu. Restaurátorské a stavební práce probíhají za přispění Ministerstva kultury ČR a dalších dárců.

Kapucínský klášter a kostel sv. Vavřince

Kostel byl nejdůležitější částí kapucínského konventu sv. Vavřince. Impuls k vybudování kláštera s kostelem sv. Vavřince dal majitel panství Franz Eusebius, hrabě z Pöttingu. Příchod mnišského žebravého řádu do Rumburku měl být „poděkováním Bohu za zámožnost“. V závěti z roku 1662 hrabě zavázal své dědice pod hrozbou ztráty majetku vystavět klášter pro dvanáct řeholníků. Klášter a kostel byly vybudovány na náklady Antona Floriana, knížete z Liechtensteina. Mobiliář kláštera hradil Johann Sebastian, hrabě z Pöttingu. K výstavbě kostela sv. Vavřince došlo v letech 1683-1685 podle plánů kapucínského řádového stavitele, pátera Georgia Monacensia. Kostel byl vysvěcen roku 1690. Na hlavním oltáři kostela visí obraz „Umučení diákona sv. Vavřince“. Autorství se připisuje španělskému malíři jménem Juan Fernandéz Navarette. Vznik kapucínského kláštera u kostela sv. Vavřince obohatil duchovní život v Rumburku i širokém okolí. Kapucíni žili v Rumburku od založení kláštera až do jeho zrušení v roce 1950. V rámci tzv. Akce K došlo podle plánů tehdejší Státní bezpečnosti k násilné likvidaci všech řeholních řádů a kongregací v Československu. Po násilném zrušení kláštera byl kostel sv. Vavřince užíván církví československou a pravoslavnou. Od roku 1957 je kostel opět katolický.

Rumburská Loreta

Loretánská kaple prostřednictvím obrazů a soch vypráví dva tisíce let starý příběh Marie, Josefa a Ježíše. Loretánská kaple v Rumburku patří svou reliéfní a sochařskou výzdobou mezi nejhodnotnější lorety v České republice. Architektonicky cenný vnější obal loretánské kaple je barokní kopií italského renesančního originálu. Loretánská kaple v Rumburku se budovala za osobní účasti významného barokního architekta Johanna Lucase Hildebrandta. Loretánská kaple v Rumburku vznikla z podnětu majitele rumburského panství, španělského granda a diplomata Antona Floriana knížete z Liechtensteina. Impulsem k výstavbě Lorety byla osobní návštěva knížete Antona Floriana v proslulém mariánském poutním místě v Loretu u Ancony. Svatou chýši na pobřeží Jaderského moře navštívil roku 1691. Loretánská kaple v Rumburku byla vybudována v letech 1704-1707. K vysvěcení kaple došlo 15. 9. 1707. Loretánská kaple stála původně na volném prostranství. Od počátku se počítalo s tím, že bude obklopena ambitem. S jeho výstavbou se započalo až v roce 1743 za císařského generála a diplomata Josefa Václava, knížete z Liechtensteinu. K nejcennější části ambitu patří Svaté schody s kaplí Kalvárie, které byly vysvěceny v roce 1770. Symbolizují schodiště z jeruzalémského paláce, kde Pilát Pontský, římský místodržitel v Judsku, vyslýchal Ježíše.

Černá Matka Boží Loretánská

Předmětem úcty poutníků v Rumburku je kromě loretánské kaple také milostná socha Černé Matky Boží Loretánské. Sochu dal zhotovit Anton Florian, kníže z Liechtensteina. V roce 1694 sochu v Římě požehnal papež Inocenc XII. a roku 1703 byla socha z lipového dřeva převezena do Rumburku. Socha je spojena s třemi desítkami zázračných uzdravení. Vyslyšeny byly prosby o pomoc při epilepsii, slepotě, neplodnosti, omezené hybnosti, šílenství nebo problémech se štítnou žlázou.