Mnichovo Hradiště

Za vznikem tohoto poutního místa stojí morová epidemie a modlitby Jiřího Zdeňka Fialy ke sv. Anně. Jeho modlitby byly vyslyšeny a mor se Mnichovu Hradišti vyhnul. Začalo se mu proto říkat Ostrov sv. Anny.

Historie zámku v Mnichově Hradišti

Počátky zástavby na místě dnešního zámku v Mnichově Hradišti jsou spojeny s kolonizační činností cisterciáckého kláštera založeného roku 1145. Ve 13. století vzniklo městečko Hradiště, později označované jako Mnichovo. Historie hradišťského kláštera skončila v roce 1420, kdy byl vypálen husity a nikdy nebyl obnoven. Majetek kláštera se rozplynul v rukou okolní šlechty. V roce 1582 se hradišťské panství stalo majetkem Kryštofa Budovce z Budova. Mezi lety 1602 a 1621 nechal jeho syn Václav Budovec postavit na okraji městečka renesanční zámek. Jeho zdivo se dodnes částečně zachovalo ve hmotě současného zámku. V roce 1623 koupil panství jako konfiskát Albrecht z Valdštejna. V majetku Valdštejnů zůstal až do poloviny 20. století. V letech 1695–1711 byl zámek podle návrhu Marcantonia Canevalleho přestavěn a rozšířen. V okolí sídla byla zřízena rozlehlá zahrada obohacená řadou drobných staveb. Vrcholně barokní podoba zámku byla dokončena roku 1730. Z bohatého vybavení interiérů se dochovala valdštejnská knihovna, která obsahuje více než 20 000 svazků. V roce 1945 byl majetek Valdštejnů zkonfiskován a přešel do státních rukou. Od roku 2001 je areál zámku Mnichovo Hradiště národní kulturní památkou.

Kostel sv. Tří Králů a kaple sv. Anny

V areálu zámku se nachází barokní kaple sv. Anny jako součást klášterního kostela. Kaple vznikla díky hraběnce Marii Markétě z Valdštejna a měla sloužit pro anenské bohoslužby. Okolím se totiž v 18. století přehnala morová epidemie, která se jako zázrakem Mnichovu Hradišti vyhnula. Sv. Anna tehdy prý nad městem držela ochranou ruku, díky čemuž je tato oblast známá jako ostrov sv. Anny. K této události se pojí legenda.

Celý příběh začíná v roce 1713, kdy se objevuje v Českých zemích morová epidemie. V Praze podlehla epidemii čtvrtina obyvatel a v celých Čechách zemřelo kolem dvě stě tisíc lidí. A jak to bylo v Mnichově Hradišti? V této době zde působil Jiří Zdeněk Fiala jako děkan kostela sv. Jakuba Většího. Ten se přimlouval ke sv. Anně, aby se městu morová epidemie vyhnula. Jeho modlitby se zdály býti úspěšné, neboť epidemie se městu opravdu vyhnula. Legenda v tomto kontextu praví, že sv. Anna držela nad městem ochranou ruku, a proto se oblast od té doby nazývá také jako ostrov sv. Anny. Na výraz poděkování této události nechal v roce 1714 objednat majitel panství sochu sv. Anny, která se v současné době nachází před kaplí sv. Anny.

Klášter v Mnichově Hradišti

V roce 1687 Arnošt Josef z Valdštejna založil kapucínský klášter. První komunita kapucínů přišla do Mnichova Hradiště roku 1690. Stavební práce byly završeny vysvěcením kostela 11. října 1699. Hlavní oltářní obraz s motivem Tří králů namaloval Jan Kryštof Liška. Když se roku 1713 hradišťskému kraji vyhnula morová epidemie, nechal František Josef z Valdštejna postavit před kapucínský kostel sochu svaté Anny. Časem se toto místo stalo vyhledávaným a mířilo sem mnoho poutníků, které kapucínský chrám nedokázal pojmout. Proto se Marie Markéta z Valdštejna rozhodla oblíbenou světici uctít novou kaplí. Na rozdíl od strohé kapucínské architektury byla stavba velkolepá. Roku 1785 se Vincenc z Valdštejna-Vartenberka, vnuk hraběnky Markéty, postaral o rozruch. Jednak do kaple svaté Anny přivezl ostatky svého slavného předka Albrechta z Valdštejna ze zrušeného kláštera ve Valdicích u Jičína. Klášter byl zrušen v rámci josefínských reforem. Arnošt Filip z Valdštejna pozemek i budovy následně odkoupil od státního Náboženského fondu a využil pro vlastní potřeby. Kapucíny zde nechal „na dožití“. Poslední z bratří zemřel v roce 1817. V roce 1945 Valdštejnové o svůj majetek přišli a tak se i kapucínský areál dostal do rukou státu. Bývalý chrám nyní slouží jako lapidárium středočeských barokních soch. Klášter je pronajatý neziskové organizaci Fokus, která zde provozuje sociálně-terapeutickou dílnu.